Popis:
zdrojPřestože čestný titul národní umělec propůjčoval prezident republiky už od roku 1945, legislativně byla cena ukotvena až v roce 1948. Ocenění museli za sebou mít umělecké působení, které svou „vynikající úrovní a svým mimořádným významem trvale obohatilo národní kulturu.“ Zákon o národním umělci prošel dvěma úpravami, a to v letech 1953 a 1963. Národnímu umělci příslušel doživotní čestný důchod, který udělovala vláda. Důležitým aspektem ocenění pak byla i státní „péče o vydávání děl národních umělců“ a možnost zaopatřit pozůstalé po smrti nositele titulu. V oblastech filmu a rozhlasu návrhy na laureáty této ceny předkládal vládě ministr informací po dohodě s ministrem školství a osvěty. Tomu podle zákona mělo ještě předcházet slyšení vrcholných odborných organizací.
Zdroje:
- Zákon č. 130/1948 Sb., Zákon o národních umělcích (100%)
- JANÁČEK, Pavel a Jiří TRÁVNÍČEK. České literární vavříny (dodatek). In: Ekonomie prestiže: ceny, vyznamenání a oběh kulturních hodnot. Brno: Host, 2011, s. 339-393. Teoretická knihovna. s. 373. (100%)