Načítám...

Biogram:

* 5. 1. 1913 Praha (Rakousko-Uhersko), † ???, trikový odborník, grafik, režisér.

Ladislav Zástěra nastoupil na filmové ateliéry na Kudlově v 1936 jako kreslič triků a doplňků pro naučné filmy po odchodu Vladimíra Vrány. Spolupracoval na nich se Stanislavem Šulcem, spolužákem z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Zástěra také pokračoval v animaci kresleného grafu, kterému se předtím věnoval Vrána. Kreslený graf se zpočátku uplatnil jen u školních a instrukčních filmů, ale vzhledem k čím dál větším schopnostem zvládat trikovou techniku se stále více přemýšlelo nad možností realizovat ve studiu oddělení kresleného filmu. Zástěra se postupně vypracoval na vynikajícího odborníka se smyslem pro názornost a srozumitelnost kreslených grafů, díky čemuž se později stal vedoucím oddělení. Jeho pečlivost však byla spojena s pomalým tempem práce, což mu mělo být některými spolupracovníky vyčítáno.
Zástěra své nadání pro tvorbu pohyblivých kreslených grafů uplatnil i u některých naučných školních filmů bývalého fotografa Jiřího Lehovce, jako například u hudebně baletního krátkého filmu Rytmus (1941), nebo filmu Světelný paprsek (???), který je o výrobě čoček a objektivů v přerovské výrobně Optikotechna.
Zástěra společně se Šulcem pokračovali v roce 1938 s technologií kresleného grafu při snímání pohyblivých kreseb sítě kanálů pro film Přístav v srdci Evropy (Drahoslav Holub, 1946) a triků pro film Krize (Herbert Kline, Hanuš Burger, Alexander Hackenschmied, 1939).
Zástěra též vytvořil kresby pro čtyřdílný lidovýchovný cyklus s názvem Nářadí a práce dřevorubce (1941) režiséra Jaroslava Novotného.
Původně vedoucí oddělení kresleného grafu Zástěra byl pak za války přidělen Ladislavem Koldou jako technik k Hermíně Týrlové na film Ferda Mravenec (Hermína Týrlová a Ladislav Zástěra, 1944), a vedení grafu tak převzal Václav Dobrovolný. Zástěra byl k Týrlové přidělen z důvodu technické náročnosti upravené verze scénáře, který Elmar Klos neustále měnil, kde například místo Ferdova domečku bylo najednou celé mraveniště plné mravenců. Bylo použito třicet loutek a náročné měnící se dekorace. Hlavní postavy měly několik sádrových odlitků výrazů, které se v průběhu měnily podle toho, jak se měla daná postava tvářit, na tomto všem pracoval právě Zástěra. Jedna z největších výzev pro něj pak byla rekvizita kostky cukru, která by se dala rozložit na malé kousíčky a zase znovu složit. Zástěra byl ve všem opět velmi pečlivý a Týrlovou paradoxně při natáčení měla nejvíce rozčilovat jeho pořádkumilovnost.
Po válce se pak uvolnil dřevěný barák bývalého kresleného filmu, kde si Zástěra zřídil vlastní studio loutkového filmu a natáčel zde politickou satiru na Frankův fašistický režim ve Španělsku pod názvem Hra s ohněm (1948) podle scénáře Bořivoje Zemana. Hermína Týrlová, která v té době neměla vlastní látku ke zpracování, Zástěrovi projekt animovala. Zástěra poté odešel do Prahy a věnoval se filmovým trikům.

Národnost: ^zdroj
česká

Datum narození: ^zdroj
5. 1. 1913