Načítám...
Stanislav Šulc
Biogram:
* 08. 05. 1909, Jezbiny u Jaroměře, Rakousko-Uhersko, † 19. 07. 1989, Zlín, Československo, trikový odborník, grafik, malíř, režisér.
Stanislav Šulc studoval kresbu a malbu u profesora Jaroslava Bendy na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kam byl přijat v roce 1929 a roku 1936 studium úspěšně ukončil. Také studoval malbu na Akademii výtvarných umění u profesora Vratislava Nechleby. V BAPOZU založil oddělení pohyblivého grafu. Po válce působil v trikovém oddělení na Barrandově a věnoval se zde mj. konstrukci kreslících stolů.
Na filmové ateliéry na Kudlově Šulc nastoupil jako kreslič triků společně s Ladislavem Zástěrou v polovině 30. let po odchodu Vladimíra Vrány. Tam se oba měli věnovat technologii kresleného grafu, jemuž se předtím věnoval právě Vrána (ten údajně dostal výpověď kvůli kuřáckému zlozvyku, který mohl být v pracovním prostředí s hořlavým filmovým materiálem nebezpečný). Kreslený graf se zpočátku uplatnil jen u školních a instrukčních filmů, ale vzhledem k čím dál větším schopnostem zvládat trikovou techniku se přemýšlelo nad možností založit ve studiu oddělení kresleného filmu. Tento nápad měl přijít během rozhovoru ředitele Koldy se Šulcem a Elmarem Klosem.
Šulc společně se Zástěrou pokračovali v roce 1938 s technologií kresleného grafu při snímání pohyblivých kreseb sítě kanálů pro film Přístav v srdci Evropy (Drahoslav Holub, 1946) a triků pro film Krize (Herbert Kline, Hanuš Burger, Alexander Hackenschmied, 1939).
Začátkem 40. let Šulc spolupracoval s Miloslavem Krejčím na zahájení zkušební výroby kreslených filmů ve zlínském filmovém ateliéru. Podle představ ředitele Ladislava Koldy a jeho zkušeností z návštěvy studia Walta Disneye v USA začal Šulc, sám grafik s vlastními zkušenostmi z Berlína, vytvářet návrhy pro kreslící stoly.
Na sklonku roku 1940 Šulc připravoval kreslený film podle Pošťácké pohádky od Karla Čapka Pošťák Kolbaba. Na scénáři se kromě Šulce podíleli i Elmar Klos, Jiří Kolaja a Bořivoj Zeman. O výtvarné návrhy se postaral právě Šulc, který měl projekt také režírovat a řídit kolektiv 12 kreslířů. Po převzetí studia Němci a zastavení projektu na něm tým údajně pracoval tajně i dál, ale ani tak nebyl projekt do konce války ani po ní dokončen a po válce jej převzala brněnská skupina grafiků a kreslířů.
Začátkem roku 1941 Šulc zorganizoval nábor do zlínské skupiny kresleného filmu. Z Bendovy grafické speciálky na UMPRUM se mu podařilo získat Zdeňka Milera, Josefa Kábrta a Břetislava Dvořáka, z Brna přišel Vladimír Valenta.
Na konci roku 1941, kdy Šulc vedl kreslený film, se Němci začali zajímat o pokusy tohoto zlínského studia i o pokusy v loutkovém filmu, například ve filmu Hermíny Týrlové Ferda Mravenec (1944). Šulc pak společně s Koldou a Klosem odjíždí do Berlína k poslednímu projednání modalit o předání provozu. Při dojednávání finanční stránky prodeje Němcům se v konečném zúčtování ztratily překročené náklady, které se mimo jiné týkaly i podle Šulcových návrhů nově zkonstruovaných kreslících stolů.
Šulc se podílel na výrobě kresleného seriálu Fritz a Fratz, který se v dubnu roku 1942 ve zlínském studiu začal vyrábět pro německou společnost Descheg. Výroba seriálu měla však být jen záminkou pro to, aby se nezastavila vlastní tvorba animovaných filmů, kterou měli ve FABu zahájit právě Šulc s Týrlovou. Šulc měl u seriálu totiž vést kolektiv původně 12 kreslířů, který se nakonec rozrostl na 40 (začínali zde například již zmíněný Miler nebo Václav Dobrovolný). Seriál vyhovoval pro zaškolení do nové techniky kresleného filmu. Vybudovalo se potřebné vybavení a využívalo se všech zkušeností a prostředků z kreslených grafů pro reklamní a instruktážní baťovské snímky či školní filmy.
Po válce Šulc odešel společně se svými spolupracovníky Milerem a Kábrtem do pražského studia Bratři v triku, tam ale působil jen krátce kvůli blíže neurčenému konfliktu. Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze se stal v roce 1945 vedoucím dílny filmové grafiky. Tuto pozici po něm v roce 1949 převzal výtvarník a ilustrátor Josef Novák, Šulc na škole působil do roku 1951. V barrandovském studiu se věnoval kreslenému grafu.
Datum narození: zdroj8. 5. 1909
Datum úmrtí: zdrojZdroje:
- HAVELKA, Jiří. Kdo byl kdo v československém filmu před r. 1945. Čs. filmový ústav, 1979, s. 259. (100%)
19. 7. 1989
Filmy:Žlutavští mikulášiKamera, Střihač
Karel Klíč vynálezce hlubotisku (1957) Autor předlohy
Zdroje:
- HAVELKA, Jiří. Kdo byl kdo v československém filmu před r. 1945. Čs. filmový ústav, 1979, s. 259. (100%)
- BENEŠOVÁ, Marie a Ladislav BOČEK. Kapitoly z dějin českého animovaného filmu. Československý filmový ústav, 1979, s. 27, 28 a 35. (100%)
- KLOS, Elmar a Hana PINKAVOVÁ. Historie gottwaldovského filmového studia z pohledu pamětníků, očima současníků a v dokumentech. Československý filmový ústav, 1984, s. 8, 13, 16 a 136. (100%)
- MALÝ, Svatopluk. V zajetí filmu: Vzpomínky kameramana. Národní filmový archiv, 2008, s. 69–70. (100%)
- ŠTÁBLA, Zdeněk. Data a fakta z dějin Čs. Kinematografie 1896–1945 (sv. 4). Československý filmový ústav, 1990, s. 274, 333 a 335. (100%)
- POKLUDA, Zdeněk - MADZIA, Jiří. Baťovi filmaři (1927–1945). Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2021, s. 45. (100%)
- Animace UMPRUM (100%)