Popis:
zdrojK politické prověrce Ekarta byly vypracovány dva nedatované posudky, které se značně rozcházejí jak v posouzení jeho osoby z hlediska přístupu k práci a politické angažovanosti, tak i v závěrečném doporučení komise.
V prvním posudku je Ekart hodnocen jako politicky vyspělý a příkladně svědomitý zaměstnanec s inovativními návrhy a precizní organizací vedení svých podřízených. Stranicky se však na pracovišti měl projevovat stroze, což mělo být zapříčiněno dojížděním ze Vsetína, kde bydlel. Jako jeden z mála zaměstnanců však dle posudku byl opravdu přesvědčeným straníkem, stejně jako jeho manželka, toho času členka prověřovací komise KSČ v okresu Gottwaldov. Dle posudku se měl Ekart opakovaně kriticky vyjádřit na adresu ředitele Antonína Tesaříka, kterému měl vytýkat nedostatečnou pracovní i stranickou angažovanost. S Tesaříkem měl mít Ekart dle vyjádření před komisí napjatý vztah a nechtěl jej proto kritizovat přímo při svém prověřování v Tesaříkově přítomnosti a namísto toho kritiku vyjádřil písemně v dopise, adresovaném ZO KSČ v KFP. V závěru posudku bylo komisí doporučeno ponechat Ekarta na pracovišti.
Ve druhém nedatovaném posudku je Ekart navzdory rovněž zmíněnému pracovnímu nasazení kritizován za servilní přístup vůči nadřízeným a naopak nevybíravé chování k podřízeným, což nemělo působit příliš prospěšně na kolektiv. V posudku jsou i zmínky o Ekartově údajné mstivosti vůči spolupracovníkům a nedávné zlepšení zájmu o stranické záležitosti mělo být jen následkem blížících se prověrek. V závěru je opět zmíněna jeho kritika vůči Tesaříkovi, kterého ale měl Ekart podle posudku podceňovat jakožto ředitele, o čemž měl svědčit i zmíněný dopis, zaslaný komisi. Závěrečné rozhodnutí komise dle druhého posudku mělo tedy být přeřazení Ekarta z pozice krajského účetního jinam.
Kvůli protichůdným rozhodnutím tedy nelze přesně zjistit, co se s Františkem Ekartem po závěru prověrek stalo.