Popis:
zdrojHana Pinkavová natočila medailon o Hermíně Týrlové s názvem "Já tomu říkám nedrcat se o nebesa", který natáčela ve druhém ročníku FAMU pod formálním pedagogickým vedením Václava Sklenáře jako svoji ročníkovou práci. Točila jej na 35mm film ORWO se záměrem uvedení do kin. Kvůli Sklenářovým zásahům do scénáře s ním film dále nekonzultovala a v důsledku toho měla problémy s připuštěním k postupové zkoušce. Film byl komisí hodnocen pozitivně a následně získal ocenění na ARSFILM Kroměříž (1979) a ACADEMIA FILM Olomouc (1979).
Na přípravu filmu vzpomíná Pinkavová takto: "Napadlo mě natočit film o Hermíně Týrlové (...) Obdivovala jsem ji už jako malá holka. Téma mi schválili, ale neměla jsem magnetofon, tak jsem šla do zlínského studia, jestli by mi nepůjčili starý magneťák
Perfectone, který měli na ruchy, takovou krávu. S magneťákem jsem se vypravila za Hermínkou, která měla ve filmových ateliérech domeček blízko našeho bydliště.
Mně bylo šestadvacet, jí sedmdesát sedm. Když jsem k ní přišla, seděla v přítmí v křesle. Čekala jsem, že mi řekne, ať si někam sednu, ale ona nic. Tak jsem magnetofon rozbalila na zemi a sedla si v tom přítmí vedle něj. Mikrofon jsem připnula na její velká prsa, hezky držel, a začaly jsme si povídat o životě. Ten večer jsem cítila zvláštní chvění. Protože mám zubů plnou hubu, začala mi říkat Bílý tesáku a jako zapřisáhlá alkoholička mi nabídka sklenku dobrého moravského. Pak konstatovala: „Bílý tesáku, ty dovedeš i z jalové krávy dostat tele.“ Mnoho z hovorů jsem pak vložila do scénáře."