Načítám...

Biogram:

*11. 12. 1900 (Březové Hory u Příbrami, Rakousko-Uhersko), † 3. 5. 1993 (Zlín, Česká republika), režisérka, výtvarnice, animátorka

Narodila se v rodině horníka Antonína Týrla a jeho ženy Marie jako nejmladší ze čtyř dětí. K zálibám Antonína Týrla patřilo řezbářství. Zahynul v roce 1904 při práci v dole, v roce 1912 zemřela i jeho manželka. Osiřelá Hermína žila od dubna 1913 v sirotčinci, poté se stala pomocnicí v domácnosti. Od roku 1915 se její jméno objevovalo na divadelních tabulích holešovické Uranie, kde hrála drobné role a kde působila do roku 1927. Počátkem 20. let se v Uranii potkala s průkopníkem českého animovaného filmu Karlem Dodalem, se kterým žila ve společné domácností od roku 1926 a 11. února 1928 uzavřela sňatek. Pomáhala mu jako kreslička a fázařka při výrobě animovaných reklam pro Elekta Journal (společnost, která se věnovala tvorbě filmových týdeníků, vědeckých, reklamních a výukových filmů). Jako animátorka kreslených reklamních snímků získala dobrou průpravu pro své první pokusy s loutkovým filmem. Dodal s Týrlovou si v Elekta Journalu postupně osvojili principy zpracování trikového filmu a kromě reklam zde natočili i kreslený film Zamilovaný vodník. V roce 1929 Dodal opustil Elekta Journal a na jeho místo nastoupila Hermína Týrlová. Po neúspěchu velkofilmu Svatý Václav, který Elekta Journal produkoval, patřila Týrlová mezi zaměstnance, kteří byli na počátku třicátých let propuštěni. V roce 1932 se rozvedla a v listopadu 1935 se Hermína vrátila k užívání svého dívčího jména, tedy Týrlová. Bývalí manželé spolu ještě nějakou dobu spolupracovali ve společnosti IRE-film, kterou Karel Dodal založil se svojí druhou manželkou Irenou Dodalovou. IRE-film vyráběl převážně kreslené reklamní snímky. V roce 1936 měla Týrlová poprvé možnost seznámit se s animací loutky při realizaci reklamy na obuv.
Týrlová nějaký čas kreslila do časopisu Punťa. Na návrh Karla Smrže v roce 1941 přijala nabídku pracovat v tehdejších Baťových filmových ateliérech, kde zavedla výrobu loutkového filmu a realizovala svůj záměr oživit ve filmu postavičku z knížek Ondřeje Sekory Ferdu Mravence. Za války tak vznikl ve zlínských ateliérech první český loutkový film. Hermína Týrlová sama vymýšlela mechanismus pohybu loutek, šila a vyráběla rekvizity, zkoušela optimální principy fázování. Ve Zlíně/Gottwaldově působila až do konce života, režírovala zde více než 60 filmů, u většiny z nich byla také autorkou námětu a scénáře. S rokem 1944 je spojen začátek její spolupráce s Karlem Zemanem, který se stal jejím asistentem. Natočili společně film Vánoční sen, který však těsně před dokončením v únoru 1944 při požáru ve střižně shořel. Zeman pak Vánoční sen natočil znovu a jinak.
Krátce po válce se jí podařilo uskutečnit představu o filmu, kde loutka vystupuje spolu s hercem. Natočila kombinovaný film Vzpoura hraček, za který získala v roce 1947 na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách cenu za nejlepší film pro děti a na filmovém festivalu v Bruselu prvenství za nejlepší loutkový film. Následovala Ukolébavka, opět oceněná v roce 1948 na benátském festivalu zlatou medailí. Úspěchy slavily i její další filmy, jako např. její první barevný film Nepovedený panáček (1. cena za loutkový film na VI. mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech 1952, uveden na mezinárodním filmovém festivalu v Indii).
Týrlová kladla důraz na využití široké škály animovaných materiálů včetně bavlnek, hadříků, vlněných klubíček, plsti či pletených figurek. Svůj poslední film "Pohádku na šňůře" natočila v 1986. V roce 1981 obdržela na MFF v Paříži cenu za celoživotní dílo. V roce 1945 vstoupila do KSČ, v roce 1968 podepsala manifest Dva tisíce slov.


Základní literatura o osobnosti:
BENDA, Jan. Týrlová, Zeman a ti druzí: historie zlínského (gottwaldovského) studia animovaného filmu. Praha: Powerprint, 2019. 202 s. ISBN 978-80-7568-182-9.
BENEŠOVÁ, Marie. Hermína Týrlová. Praha: Československý filmový ústav, 1982. 112 s. ISBN (Váz.)
BENEŠOVÁ, Marie. Národní umělkyně Hermína Týrlová: stálá expozice Oblastního muzea v Gottwaldově. Gottwaldov : Odbor kultury Okresního národního výboru v Gottwaldově, 1977
FRYŠ, Josef. Dvanáct osudů čtyř staletí. Příbram: vlastní náklad, 2008. 288 s. ISBN 978-80-254-3128-3. Kapitola Hermína Týrlová, s. 142–169.
JANÍKOVÁ, Jana a GREGOR, Lukáš. Ateliér Hermíny Týrlové. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2016. 162 s. ISBN 978-80-7454-593-1.
JANÍKOVÁ, Jana. Vzpomínky na Hermínu Týrlovou. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací, 2015. ISBN (Brož.)
Kolektív autorov. Fa Kudlov 3, 61-77. Zlín: Filmfest, s.r.o., 2018. 254 s. ISBN 987-80-907165-0-6.
Kolektiv autorov. FA Kudlov 2, 45-60: kudlovská stodola. Zlín: Filmfest, s.r.o., 2017. 255 s. ISBN 978-80-270-1584-9.
TENČÍK, František. Hermína Týrlová. Brno: Krajské nakladatelství Brno, 1964. ISBN (Váz.)
Český filmový ústav. Hermína Týrlová. Praha: Český filmový ústav, 1970. 26 s. ISBN (Brož.)

Národnost: ^zdroj
česká

Datum narození: ^zdroj
11. 12. 1900

Datum úmrtí:
3. 5. 1993